Thursday, February 27, 2014

Sing With My Heart IX !!

I love this poem because the concept kicked my mind to give a hug to the death. Death(as conceptually a person..) comes to you and call you 'his friend'. Poet never met a person who called him a 'friend'.
This also explains the concept of moksha(state of soul which is not tied to birth and death cycles). Death wants to hug him because Mr. Death doesn't know if he can meet poet again.. when poet gets moksha, he may not be able to meet death again.  I mean , I tried to gave a serious thought to accept the truth at the end of life.
Mitra ...
मित्र
एकदा अचानक समोर कोणीतरी
येऊन उभा ठाकला
'अरे मित्रा' ओळखलस का
मी जिवलग तुझा एकला

म्हंटला मला ,

वर्षानुवर्ष वाट पाहत होतो
कधी एकदा भेटशील
गळाभेट घ्यावी एकदा
माहीत नाही पुन्हा कधी भेटशील

मी म्हंटलं ,

मी ओळखलं नाही तुम्हाला
जरा क्षमा करा मला
झाली आहे मती क्षीण
दृष्टीत आहे बिंदू झाला
 
असेल कदाचित गत जन्मीची ओळख
एकदा स्मरून द्या मला
असं म्हंटल्यावर अगदी
हसून तो म्हणाला

हो अनंत जन्मीचे मित्र आपण
असाच होतास पूर्वी पाहिलेला
अरे गतजन्मीच भेटलोना आपण
नि मृत्यू म्हणतात मला ..!!!

क्षणिक मी चपापलो
देह सारा घामाघूम झाला होता
कोण सांगू मी माझा मृत्यू
याची डोळा पहिला होता !!!!

जन्मभर ज्याला मी
नेहमीच दूर ठेवलं होतं
ते एक सत्य 
समोर उभं राहिलं होतं
 
क्षणभर विचार करून मी त्याला 
हसत मिठीत घेतला होतं
कारण उभ्या आयुष्यात फक्त त्यानेच 
मला मित्र म्हंटला होतं ......

-Sonia

No comments:

Post a Comment